Tak jo, pomalu se blížíme ke konci této Španělské trilogie .. u dnešního článku se přesuneme z naposledy navštíveného Alicante až pěkně na jih. Do Andalusie.
Granada
Staré město na jihu Španělska, v již zmíněné Andalusii, se do mého povědomí dostalo hlavně kvůli skvostnému paláci Alhambra. Právě tady je vidět islámské dědictví, které si jih Španělska nese. V paláci Alhambra najdete samostatné zahrady Generalife. Obojí je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Vliv španělského katolicismu je vidět v mnoha městských kostelech a katedrálách, včetně katedrály kláštera San Jerónimo. Granada také hrála významnou roli ve španělské občanské válce a jizvy tohoto konfliktu jsou dodnes vidět v ulicích a budovách města. Navzdory tomu se Granada ukázala jako živé a rozmanité město, které oslavuje svou minulost a zároveň přijímá budoucnost.
Přírodní krásy Granady jsou úchvatné, hlavně skvostné pohoří Sierra Nevada. Za prozkoumání stojí také region Alpujarras s bujnou zelení a malebnými vesničkami. V létě jsou pláže Costa Tropical skvělým místem k relaxaci a nasávání slunce, zatímco oblast Alpujarras je zase ideální pro pěší turistiku a poznávání venkova.
Granadská kuchyně a noční život také stojí za to zažít. Místní tapas kultura je nutností, bary a restaurace nabízejí různé dobroty, které jsou ideální pro sdílené jezení 🙂 Živá hudební a taneční scéna, včetně flamenca a živých hudebních akcí, je vrcholem nočního života Granady. Historická čtvrť Albayzín je známá především svou společenskou atmosférou s úzkými uličkami a náměstími plnými místňáků i turistů. Ať už hledáte klidnou noc nebo živou párty, Granada je tu pro všechny generace 🙂
Nerja
Ach bože, Nerja… krásné to místo.
Nerja je takový skrytý Španělský klenot, který nabízí jedinečnou směs přírodních krás, historie a kultury. Toto malé město se může pochlubit úžasnými plážemi, které přitahují turisty z celého světa. I na mně zapůsobili vůbec nejvíc. A to hlavně proto, že se v křišťálově čisté vodě, ze které často vystupují skalnaté útvary, dá sbírat tzv. mořské sklo. Město je obklopeno pohořím Almijara, které mu poskytuje ohromující kulisu. Hornatý terén nabízí také četné turistické stezky a možnosti pro outdoorové aktivity. Kromě hor je Nerja domovem několika pláží, včetně slavné Burriana Beach, která každoročně přitahuje tisíce návštěvníků.
Hlavní atrakcí je za mně právě Balcon de Europa, historická promenáda, která nabízí úžasný výhled na moře a okolní hory. Jedná se o hotel s restaurací, který je „zapuštěný“ přímo do skály 🙂 a vystupuje tak jakoby nad mořem. No uvidíte níže na fotce, spíš než spoléhat na můj popis.
Co musím také pochválit, je místní kuchyně. Tady se v jakékoliv restauraci vyplatí dát si gazpacho nebo grilované sardinky. Paellou samozřejmě také nic nezkazíte.
Ronda
Krásné městečko umístění na dvou skalních masivech oddělených hlubokou roklí. Dechberoucí pohled. Rondu doporučuji všem, kdo máte rádi zajímavá, neobvyklá místa. Jestli jste někdy o Rondě slyšeli, jistě jste i viděli typickou fotku z tohoto místa, a to jsou právě dvě skály a mezi nimi velký kamenný most Puente Nuevo.
Co si budeme, moc dalších věcí jsme neviděli. Přijeli jsme upřímně jen kvůli tomuhle výhledu. A stál za to. Od přátel co žijí poblíž ale mohu doporučit další památky, které je dobré tu navštívit. Puente Viejo a Puente Árabe – kromě Puente Nuevo se přes rokli klenou ještě dva starší mosty, byť ne v takové výšce a proto nejsou tak známé. Ale stojí za návštěvu. Býčí aréna Plaza de Toros – nádherná aréna určená k býčím zápasům byla dokončena roku 1785 a s průměrem 66 metrů se řadí mezi ty větší. Plaza del Socorro – hlavní náměstí s mnoha restauracemi a krásným kostelem Panny Marie ze Socorro. Alameda del Tajo Ronda – hlavní městský park zakončený nádhernou vyhlídkou na okolní krajinu.
Benalmádena
Když si vzpomenu na Benalmádenu a navazující Torremolinos, zní mi v uších písnička od Shakiry k fotbalovému mistrovství v Africe. Waka Waka. Když jsme totiž seděli na obědě, na jedné z teras v přístavu a pili Sangriu, prošel kolem černoch, tančil a zpíval si právě Waka Waka. V tu chvíli jsem se cítila opravdu dovolenkově 🙂 Dokreslilo to celkovou atmosféru slunného dne. Benalmádena je za mně typické dovolenkové městečko, které je z části uzpůsobeno právě pro návštěvy turistů. Je to samozřejmě o pohledu každého. Leží na pobřeží Costa del Sol, stejně jako zmíněné Torremolinos nebo Fuengirola. Dohromady tvoří jednu velkou relaxační zónu 🙂
V centru, tam kde jsme seděli na obědě v úvodu, najdete právě přístaviště jachet. Od něj začíná hlavní plážový pás, který má cca 4km. Některé pláže jsou uměle rozšířeny, a tak místy dosahují až 70 metrů. Nemusíte se tedy bát, že byste nenašli místečko na opalování, nebo vám chybělo soukromí.
Podél celé pláže se vine promenáda, kde najdete stánky s místními dobrotami, výrobky .. a také skvělé restaurace a bary.
Jinak je Benalmádena celkem velkým městem. Hravě si tu nakoupíte třeba Muscatové likérové víno, nebo Cherry či Portské ve větších supermarketech. Jen bacha, zjistěte si, kolik litrů můžete vézt přes hranice. My to nerespektovali (o hodně) a měli celou cestu domů pak docela nahnáno 😀
Pokud toužíte nejen po slunění ale láká vás také historie, tak v tom případě se vydejte do části Benalmádeny, která se jmenuje Rancho Domingo. Spousta bílých domků, trochu podobných Altee. A jestli jste na památky, tak nesmí chybět návštěva Castillo de Colomares, zámku, který byl vybudovaný na počest Kryštofa Kolumba.
Jestli se na Benalmádenu a okolí chcete podívat pěkně z vrchu, zvolte proslulou lanovku Teleférico de Benalmádena, při naší návštěvě byla zrovna zavřená, ale hodně mně to mrzelo.
Gibraltar
Četl jste někdo Alchymistu od Paula Coelha? Za mě je to jedna z nejlepších rozvojových knih vůbec. Příběh Santiaga, který jde hledat svou životní cestu. Ta jej postupně dovede až k egyptským pyramidám. Kousek od Gibraltaru je právě přístav Tarifa, kde Santiaga okradli a přes nějž se dostával ze Španělska do Afriky. To jen taková spojka, ať se orientujete, ve které části Špáňa jsme. Ale Gibraltar jako takový spadá pod Spojené království, je to Britské území.
Gibraltarský průliv jsem poznala jako místo s ikonickým vápencovým útesem. Ten je vysoký více než 400m. Po vystoupání nahoru je opravdu dokonalý výhled. Při dobrém počasí je odtud vidět až na Maroko 🙂
Za mně… je tu krásně, moře má dokonalou barvu ale vzhledem k všudypřítomným továrnám a těžebním věžím jsme se ani nekoupali. Nic moc jiného než útes tu není. Až na všudypřítomné opice, na ty pozor.. jsou totiž drzé jako opice 😀
Pokud je tu něco zajímavého, co jsme na konci své cesty propásli, tak klidně napište do komentářů.
Závěrem
A že jste se těšili na více historek, co jsme společně zažili a přišla jsem vám stručná, nebo jiná než obvykle? Chápu to. Článek pro mně byl hodně dlouhý a musela jsem na spoustu věcí opravdu vzpomínat, ale musela jsem se s vámi o tuto cestu podělit.
A co se týče společných historek… za mně je nejdůležitější ta úvodní, která nás na cestu dostala. Tím že spolu už nejsme spoustu let.. a upřímně na nic společného už si moc nevzpomínám 😀 nechtěla jsem vyškrabávat něco, co třeba ani není vtipné nebo zajímavé, jen aby tam společný čas byl zaznamenán.
Nezlobte se tedy, snad vám i bez osobních historek bude článek blízký a pomůže vám, pokud se chytáte procestovat Španělsko na vlastní pěst, jako tehdy my.
Mějte se krásně 🌞💕
